V recenzovaném časopise Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jurisprudence, vydávaným ve spolupráci s Wolters Kluwer, mi vyšel článek s támatem Právo, online marketing a iracionální faktory, jehož cílem je poskytnout kritický pohled na současnou právní regulaci online reklamy a vybraných praktik online marketingu v České republice, a to v kontextu hojně využívaných poznatků psychologie a behaviorální ekonomiky.
Článek je nyní bezplatně k dispozici v právním systému ASPI nakladatelství Wolters Kluver a uveřejňuji jej v původním znění i níže.
Read More
Dne 21. prosince 2016 vynesl třetí senát SDEU 
Pojem adware je zkratkou slovního spojení „advertising supported software“ (software podporující reklamu) a rozumíme jím softwarové produkty, které jsou do počítače nainstalovány bez vědomí uživatele jako jakýsi přílepek při instalaci jiného, užitečného a zpravidla freewarového softwaru (např. addony a pluginy internetových prohlížečů). Zjednodušeně lze tedy říci, že uživatel současně se softwarem, který chce, nainstaluje i software, o který zájem nemá. Jak je to ale s právní regulací? A je vůbec nějaká? Nad tím se zamýšlím v tomto článku, a to včetně rozboru již proběhlých či probíhajících řízení ve Spojených státech a v Německu. 
Vzhledem k tomu, že v praxi bohužel nejsou případy, kdy spotřebitelé např. před dovolenou zakoupí v e-shopu drahý fotoaparát a po dovolené jej zase vrátí, dovolávajíc se přitom svého práva odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu (§ 1829 odst. 1 ve spojení s § 1818 OZ), nikterak ojedinělé, zamýšlím se nad tím, zdali lze takovéto jednání považovat za právem aprobované či nikoliv.